Koukám z okna ze svého domku, přes plot k sousedovi na zahradu, jak je plná barev, květů a stromků, skoro by šlo i říct, že nemá vadu.

Otáčím pohled pod okna k sobě, tam na mě civí suchá tráva jen, vše buď uschne po brzké době, nebo dostanu alergii a jdou ven.

Jednou takhle jedu na dovolenou, kde dozvím se o krásné květince. Kéž by tak byla mojí vyvolenou, na té mé malé pusté planince...

Jenže jeden vážný problém řeším, ona je z úplně jiného kraje světa, u mě růst nemůže, hlavu věším. Ale poroste! Zní sousedova věta.